Profesí ajťák označuji správce sítě, administrátory, prostě ty, kteří se starají komplexně o IT v podnicích a nejsou specialisté ve specifickém oboru. Uvedené názory jsou moje životní zkušenost a byl bych moc rád, kdyby to nebyla obecná zkušenost…
Dalo by se o tomhle rozepsat s mnoha příklady z praxe, ale já vás nebudu unavovat, jen to shrnu do pár základních bodů.
Proč být ajťákem
Pro toho, kdo vyšel ze školy, je to na je to na přibližně první tři roky vynikající průprava na budoucí specializaci:
- Naučí se komunikovat s lidmi různých profesí a vzdělání.
- Získá trochu pedagogických zkušeností (vysvětluje lidem funkce programů, ovládání systému atp.).
- Pokud má štěstí na firmu, která používá moderní technologie, tak si “čuchne” ke spoustě technologií a softwaru a tím získá i dobrý celkový přehled oboru IT.
- Také získá informace o jiných oborech a naučí se chápat mezioborové souvislosti.
- Naučí se organizovat si práci a dělat ji co nejúsporněji.
- Naučí se řešit problémy a krizové situace.
- Během uvedené doby zjistí, zda ho vůbec IT baví a pokud ano, většinou si i najde podobor, který ho hodně zajímá a ve kterém se chce později specializovat.
- Získá všeobecný přehled, nekouká na cokoliv jako zjara a umí si ve spoustě situací poradit.
Proč nebýt ajťákem
- Vzhledem k prakticky neustálému řešení několika problémů ve stejnou chvíli, začnete po letech zjišťovat, že nejste schopni se dlouhodobě koncentrovat na určitý problém, a když, tak už pod stresem.
- Umíte všechno povrchně, protože řešíte současně různorodé problémy – a ty se snažíte řešit co nejefektivněji. Prostě se dostanete na úroveň vědomostí, která stačí k vyřešení daného problému – na hlubší studium není čas a možnosti.
- I pokud se něčemu věnujete víc, tak při téhle práci se k tomu nedostanete pravidelně (chcete-li totiž něco dělat perfektně, nelze se tomu věnovat pár minut denně) a po příchodu domů už toho máte plné zuby – víte, že jste se nezastavili, ale už ani nevíte, co jste dělali…
- Zaměstnanci a šéfové vás otravují (pro vás s pitomostmi) i po pracovní době a to kdykoliv – třeba i v noci. Nejsou totiž peníze na školení uživatelů, či učebnu, takže uživatelé prostě neumí základy práce s počítačem a softwarem.
- Většinou nikde nejsou peníze, takže jen se snažíte výpočetní techniku udržovat v chodu. Tím vlastně zůstáváte v “počítačovém pravěku” a o nových technologiích si nejvýše něco přečtete.
- Oddělení IT je první, když se snižují náklady a je poslední, co se investic týče!
- IT má obrovskou odpovědnost, ale v drtivé většině mizerné pravomoci.
- Když vše šlape: “jeden ajťák stačí, stejně nic nedělá”. Když se něco vysejří: “jak to, že jste s tím nic nedělal?”. Prostě je vás málo na tolik počítačů a uživatelů, peníze na nic nejsou a vy jen trnete, kdy dojde k průšvihu…
- Uvědomujete si, že je potřeba řešit spousty koncepčních problémů, ale jste na to sám a peníze na outsourcing nejsou. A pochybuji, že někdo zvládne všechny obory IT v jejich hloubce.
- Většina manažerů (i uživatelů) má rozpor v uvažování – na jednu stranu si o ajťácích myslí, že nic nedělají a že IT může dělat cvičená opice, ale na druhou stranu si zároveň myslí, že umíte všechno a všemu rozumíte, takže práci, kterou nezvládne jiný zaměstnanec hodí na ajťáka – budete tedy zneužíváni na práce, které s IT nemají nic společného – “Franto, chybí nám účetní, ty umíš v Excelu, budeš dělat výkazy” atp.
- Potřebujete se školit? Nejsou peníze. Takže samostudiem se učíte doma a po nocích pracně to, to byste na školení dostali do hlavy za třetinovou dobu…
- Upozorňujete na problémy, přičemž se vám dostane odpovědi v tom smyslu, že “vždyť to šlape a je to staré jen sedm let a vy jste tu od toho, abyste se staral. A peníze nejsou”. Ovšem, když pak k nějakému průšvihu dojde, tak se ty peníze najdou… Ale stojí to mnohonásobně víc, nejen peněžně…
- Spousta lidí vám bude nosit svoje soukromé počítače a mobily na opravu, ale samozřejmě s tím, že vám za to dají tak nejvýše kafe nebo flašku. A jakmile někde pronesete, že jste ajťák: “jé, prosím tě, nemohl by ses mi podívat na ten notebook, je nějaký pomalý”.
- Zatím jsem se nesetkal s tím, že by ajťák byl rovnocenný partner ostatním oddělením, ač právě na IT zavisí v podstatě osud mnoha podniků a organizací. Naše práce není “vidět” a nedá se okecat (na což ani není čas). Takže pokud se někde dočtu, že tam a tam došlo k bezpečnostnímu či jinému problému, říkám si, jestli to nebylo právě tím, co jsem uvedl výše.
- Nedoporučuji vycházet uživatelům příliš vstříc a rychle – zvyknou si na to a pokud se stane, že prostě nemůžete ihned, tak jste špatní. Naopak to funguje dobře… Ale to je o povaze…
- Je vám předkládáno, že vy jste tu pro organizaci, ale když něco potřebujete vy, tak se na vás uživatelé většinou vykašlou…
- Mimochodem, pokud si přečtete inzerát na ajťáka, je to vlastně mišmaš dovedností (Windows, Linux, Exchange, sítě, databáze, atp. a někdy i programování)! Je to jako chtít po doktorovi, aby uměl chirurgii, internu, neurochirurgii… I právníci se věnují jen výseku práv, zato ajťáci musí umět vše.